ČLÁNKY A ROZHOVORY

ČSSD chce více ochránit spotřebitele, které finanční instituce předluží, trestem bude neplatnost smlouvy

2.12.2015

Lidé, kterým finanční instituce půjčily peníze, aniž by prověřily jejich schopnost splácet, budou mít nové zastání. Sociální demokracie připravuje pozměňovací návrh, který zavádí povinnou kontrolu v úvěrových registrech a v případě předlužení klienta by zneplatnil takovouto smlouvu. Návrh ČSSD má ještě zpřísnit zákon o úvěru pro spotřebitele, který dnes s dílčími úpravami vláda.

„V tomto bodě je nový zákon stejně měkký jako ten předešlý. Finanční instituce nijak důrazně nenutí prověřovat schopnost klientů splácet. Důsledkem je to, že mnohé firmy půjčí klientovi peníze i přes to, že je nejspíš nebude schopen včas splatit. Kalkulují s tím, že vydělají na sankcích z prodlení nebo na exekuci dlužníkova majetku,“ uvedla místopředsedkyně ČSSD Lenka Teska Arnoštová.

Povinná kontrola žadatele v registru, jinak bude smlouva neplatná

ČSSD chce zákon ještě zpřísnit, aby dlužníkům skutečně poskytoval odpovídající ochranu. Strana navrhuje účinný krok: finanční instituce budou muset ověřit finanční situaci žadatele v úvěrovém registru. Pokud tak neučiní a žadatele uvrhnou do dluhové pasti, bude to mít za následek neplatnost smlouvy. „Každá finanční instituce by se před půjčením peněz musela dotázat na finanční zdraví žadatele v registru úvěrů. Pokud by z registru bylo patrné, že žadatel je již zadlužený, směl by dostat pouze tak vysokou půjčku, aby to nezhoršilo jeho situaci. V opačném případě by takováto smlouva byla neplatná,“ vysvětlil ekonomický expert ČSSD Martin Pros. Podobný systém podle něho již úspěšně funguje ve Francii, Belgii, ve skandinávských státech a nově i na Slovensku.

Na splátky jde čtvrtina výplaty

Předlužování lidí špatnými úvěry vidí ČSSD jako zásadní problém. Zatímco v roce 2007 dal průměrný spotřebitel na splátky úvěrů jednu pětinu své měsíční mzdy, v roce 2015 to byla již více než jedna čtvrtina (viz statistika níže). To se odráží i na počtu osobních bankrotů, o které každý měsíc požádá přes 1500 dlužníků.

 

Náprava je přitom jednoduchá. Hrozba neplatnosti smlouvy odradí půjčovatele od toho, aby se dále snažili vydělávat na předlužených lidech,“ řekl M. Pros. Podle Prose by mohl vzniknout nový státní registr, který by kromě dluhů evidoval i všechny nedoplatky za zdravotní pojištění či odvoz odpadu. Stání registr funguje mimo jiné v Rakousku a jeho vznik se zamlouvá neziskovým organizacím, protože by v něm byly vidět úplně všechny pohledávky. Nevýhodou tohoto registru jsou však vysoké náklady na provoz, které by musel hradit stát. Druhou variantou je využít již stávající úvěrové registry. Ty by mohly být licencovány, aby se zaručila důsledná kontrola nad daty. Podle této varianty již registry fungují na Slovensku.

Výhoda pro klienty – půjčit si bude bezpečnější

Kromě neplatnosti lichvářských smluv bude mít povinná kontrola v registrech pro žadatele o úvěr i další přínos. „V registrech budou vidět všechny úvěry. Banky se nebudou muset bát, kolik jiných dluhů ještě žadatel má. Méně rizikoví klienti tak budou mít možnost získat od bank vyšší úvěr,“ tvrdí Martin Pros.

Fakta o zadlužování Čechů

Celkový objem úvěrů byl podle údajů ČNB v roce 2005 ve výši 369 136 mil. Kč a v roce 2014 ve výši 1 093 994 mil. Kč.

Průměrná mzda byla podle ČSÚ v roce 2005 ve výši 18 344 Kč a v roce 2014 ve výši 25 607 Kč.

Celkový objem úvěrů pro spotřebitele se za posledních 10 let navýšil o 196%, ale mzdy za stejné období vzrostly mzdy pouze o 47%.


(zdroj Česká národní banka, Český statistický úřad)

 

Eva Gregorová